Protože škola už dáávno začala (už tu máme bohužel neslavné zkouškové) a mojí celoroční náplní vzhledem k oboru je četba, neustále hledám nová místa, kde se dobře a pohodlně čte. A protože studuji v Praze, nejčastěji řeším, kam si jít číst právě tam.

Samozřejmě hodně záleží na několika skutečnostech: jestli chcete nebo nechcete být u čtení sami, nebo potřebujete mít klid na čtení, ale přesto chcete být mezi lidmi (častý můj stav) a podobně.

Takže jsem vše rozdělila do několika skupin :) jako obvykle.

1) Kam jít,když chcete mít absolutní klid a je potřeba se hodně soustředit na nudnou/dlouhou/složitě napsanou knihu?

První možností je Ústřední městská knihovna v Praze - sice vás tam nechají jíst a pít, ale když vás přemůže spánek z příliš nudné knihy, hned vás budou budit s tím, že se tam spát nesmí a ještě vás budou považovat za bezdomovce :D, bohužel těch je tam opravdu dost. :O

Druhou možností jsou školní knihovny. Na fildě je nová, skvělá, moderní, prosklená knihovna, kde je i téměř absolutní ticho, problém ale je, že je tam zima a to téměř pořád, ve všech ročních obdobích. Poměrně dobré jsou i malé knihovny, které jsou rozmístěné po budově FFUK. Ty jsou ale opravdu malé, takže ve zkouškovém si člověk nesedne, což přiznejme si, je opět problém.

Třetí možností, pokud se pohybujete v centru Prahy, je studovna Národní knihovny, o které si myslím, že je z těchto vyjmenovaných knihoven nejlepší. Mů první dojem z ní byl asi takový: wau, jsem Hermiona v Harry Potterovi :D. Možná se smějete,ale už jsem to s pár lidmi řešila a všichni měli dost podobné prvotní pocity :D. Je to tam prostě krásné a jediným minusem jsou aktivní knihovnice. které moc často a rádi větrají, obzvlášť při zimním zkouškovém, naopak jednoznačným plusem je to, že spát vás nechají a bufet v blízkosti studovny v prostorách knihovny má celkem dobré jídlo za přijatelné ceny pro studenty. Podle kamarádů je také velmi dobrá knihovna Akademie věd a knihovna/studovna v Jinonicích, která patří FSV UK.

2) Pokud si chcete číst, ale přitom chcete také prohodit pár slov/vět/odstavců :D s kamarádkou, je nejlepší vydat se do parků, na nábřeží nebo do školních bufetů. Z parků jednoznačně doporučuji Ladronku, kde si můžete sednout jak na lavičku, tak přímo v parku na trávník kamkoli nebo zajít do tamní venkovní restaurace. V centru se takto výborně čte na Žofíně nebo na Kampě v parku. A Kampou lehce přecházím k třetí skupině míst na čtení, kde chcete být sami bez známých a kamarádů, číst si, učit se, ale přesto být mezi lidmi.

3) Jedním z takových míst je totiž restaurace/kavárna Mlýnská na Kampě, kde jsou naprosto skvělé ceny vzhledem k místu. Také vás tam klidně celý den nechají u jedné kávy pokuch chcete, ale většinou to u jedné kávy neskončí, protože domácí citronádě a rakvičkám se šlehačkou za lidovou cenu málokdo odolá:).

Takto skvělá je i studentská kavárna K4 v Celetné ve sklepě budovy FF UK. Výhodou i nevýhodou je, že zde málokde chytnete signál na mobil.

4) Zcela opačným způsobem fungují dopravní prostředky. Všechna předešlá zařízení vyhledávám proto, že chci číst, zato například v tramvaji čtu proto, že se tam nic jiného dělat nedá. Ve vlaku a v tramvaji čtu nejčastěji beletrii a momentálně ujíždím na příbězích Agathy Christie v angličtině. Jediné minus tohoto pokusu je to, že čtu tak 10 stránek/hodina. :D Ale to se snad časem poddá. :)))

P.S. Po Vánocích jsem si koupila tyčový mixer, na který mne navnadila jedna kamarádka, která ho dostala k Vánocům, takže teď budu dělat krémové polévky už i na koleji. :))

Protože teď mám ještě čas ( škola ještě pořádně nezačala, práce se teprve rozjíždí a navíc jsem nemocná :O), mohu vylepšovat. prodlužovat a hlavně zvětšovat počet všech svých seznamů. 

Vedu si totiž seznamy na všechno možné, co mě kdy napadlo...Rozhodně ale nemám na dědu jedné mé kamarádky, který si vede sešítek a do něj si zapisuje lidi, kteří mu něco provedli, popřípadě ví, že se nechovají zrovna dvakrát správně. A prý když někoho zapisuje, pronese: ten už tu taky dlouho nebude :O (A docela mu tyhle prognozy na "zapsané osoby" vycházejí). Trochu morbidní a bizarní zároveň, já vím :D

Já takhle extrémní seznamy nemám, i když i tak někomu přijdou ujeté. :)

...Například mám kompletní seznam věškerého svého oblečení, bot a kabelek. Na oblečení jsem celkově trochu "ujetá" a neustále nakupuji nové, a proto si také vedu seznamy na oblečení, které nutně musím mít. Největší mojí slabostí jsou ale kabelky a boty, teď momentálně mám 40 kabelek a 56 párů bot. :))) Ale protože rodiče moji vášeň pro nové a stále nové nákupy moc pochopení nemají, brigády to jistí :P. Ale nemyslete si, že bych za jednotlivé věci utrácela horentní sumy - můj limit je asi takový: boty - do 500kč ( jen když je opravdu potřebuji, tak mohou být dražší), svetr - do 350kč, tričko, halenka - do 250kč, šaty a sukně - mám výhradně ze sekáčů, kabelky - především dostávám nebo si je přeji například k narozeninám, kabát - tam je to trochu horší :D, ale například loni jsem si koupila naprosto boží podzimní pelerínu za 300kč :) ( protože jsem ji koupila v dětském oddělení :D, díky, že 168 cm považujete ještě za dětskou výšku, popřípadě velikost :D)

Mezi mé další a velmi oblíbené seznamy patří seznamy přečtených knih (k těm dobrým je myslím správné se vracet), koupených knih (přiznám se, že od té doby, co čtu 60 knih/semestr povinně do školy, už málo kterou knihu koupím, ale bylo období, kdy jsem s jednou z mých nejlepších kamarádek dělaly pravidelné výlety do větších měst jenom za účelem nákupu spousty nových a antikvariátních knih :)) a knih, co si hodlám přečíst ( inspiruji se nejčastěji v seznamu (ne mém) 1000 knih, které je potřeba přečíst, než zemřete).

Dále mám seznamy, které platí pouze omezenou dobu, například seznamy na každý určitý týden apod. :)

Kromě jiného ale také pečlivě a pravidelně prodlužuji seznam dobrých internetových stránek, stránek restaurací, blogů a foodblogů atd..protože znáte to, jednou něco skvělého najdete, za týden se chcete kouknout znovu a už to nejde nalézt, proto i na toto mám seznam.

Zde malá ukázka:

1)blogů

https://chicsicily.blogspot.it

www.modnipeklo.cz

www.zivotpodlelucie.com/

www.udvouverunek.cz/

https://heels-in-prague.blogspot.cz/

https://moderngirlstyle.blogspot.cz/

www.jaymieandmark.blogspot.cz/

https://girlinczechland.com/

2) foodblogů

www.vypecky.com/

www.cuketka.cz/

https://blog.babovko.cz/

https://catalinapece.blogspot.cz/

www.sweetsnsins.cz/

3) restaurací a podobných zařízení, které mám ráda nebo se je teprve chystám navštívit :)

www.bejzment.cz/ ( podle fotky vidíte, jaké skvělé hamburgery tam mají:P)                                         

www.tabor.indicka.cz/

www.pekarnakvilda.cz

www.zahradnirestaurace.cz                                            

www.gopal.cz/

www.restaurantmajak.cz/

www.alchymista.cz/

www.teaandgo.cz/

A nejlepší je, že když píšu tento článek a piju latte, sedí u vedlejšího stolu Lenka Dusilová :P, to je super, vzhledem k tomu, že jsem o ní minulý týden četla snad ve třech časopisech. :)

Jinak vzhledem ke svému nachlazení čtu knihu akorát k tomuto stavu a to: Wuthering heights neboli Na větrné hůrce..a aby moje plány s procvičováním cizích jazyků neskončili hned v říjnu, čtu ji v angličtině :)

A protože mě opravdu nebaví být doma a nechodit do práce a do školy, uvařila jsem si včera kuřecí vývar :P, aby mě z toho dostal. Sice je zajímavé vařit vývar v kolejní kuchyni, kterou máte společnou s celým patrem, ale přesto se povedl. :P Na takovýhle obyčejný "kolejní" kuřecí vývar potřebujete:

Kuřecí kousky, kosti atd ( většinou toho nemusí být moc, protože nejspíš vaříte jen pro sebe maximálně pro dva a to litr polévky stačí)

cibule, mrkev, petržel, sůl, 1 vajíčko plus můžete přidat jakoukoli zeleninu, co zrovna máte.

Postup:

Dáte vařit neosolenou vodu spolu s kuřecím, mrkví, cibulí, popřípadě další zeleninou a vaříte do měkka ( na litr vody asi půl hodiny). Je dobré sbírat pěnu, aby vývar nebyla kalný.

Téměř před koncem osolíte vodu tak nějak podle chuti a vyjmete vše z hrnce, maso a zeleninu pokrájíte a znovu dáte do hrnce, Dochutíte solí, přidáte petrželku na ozdobu a polévka je na světě, jak jednoduché :P. ( Mrkev vývar více osladí, tak to s ní nepřežeňte).

Začátek září je čas, který mám obzvlášť ráda. Není už horko, ale ještě není zima a málokdy je ošklivé počasí.

Je to takový ten čas, kdy ani nepotřebujete příliš lidi kolem sebe, kdy si vystačíte sami, protože máte skvělou náladu jenom díky tomuto úžasnému počasí.

I já si dopřála jeden takový odpočinkový den. :) Koupila jsem si v seconhandu retro šaty za 130 kč a novou kuchařku, kterou jsem si půl dne prohlížela u kávy se zmrzlinou. :P

A je to takový ten čas, kdy všechno nové začíná. Kdy opět můžeme plánovat nové začátky a mít nové cíle a v této chvíli ještě věřit, že vše vyjde tak, jak my chceme.

A protože já se opravdu ráda vyžívám v seznamech, mám nový seznam i na věci, které chci letos změnit, koupit, naučit se nebo dotáhnout dokonce.

Mezi nimi je například i :

- dodělat bakalářské studium

- udělat zkoušku z ruštiny

- procvičovat angličtinu a francouzštinu

- sportovat

- užívat si volno s Tomáškem

- v zimě lyžovat na Šumavě

- vařit

- pěkně se oblékat

- dostat se na další VŠ

- chodit na brigádu

- zjistit, co vlastně chci jednou dělat

- pomáhat babičce

- užívat si Prahy

- nezapomenout ochutnat burčák ve sklípku

- užít si Vánoce

Toť pro inspiraci vše, ale seznam je mnohem delší ve skutečnosti. :)

Jako knihu doporučuji jednoznačně novou kuchařku od Apetitu - Těstoviny. :P

P.S. A v tomto krásném počasí dělějte jen to, co vás baví. Já jdu číst a vařit. :)

Minulý týden se nesl ve znamení neustálého čtení a jedení nezdravého jídla. Byla jsem totiž jako každý rok na brigádě v novinovém stánku - proto to neustálé čtení, a na svačinu jsem chodila do kantýny buď pro sekanou nebo nějaké majonézové salátky - proto to nezdravé jídlo.

Celý týden jsem tedy četla časopisy veškerého kalibru a rázu, takže jsem měla i poměrně velký přehled o drbech o všech zpěvačkách, herečkách i různých hvězdičkách (nepopírám, že se mi tím nejspíš snížilo IQ), ale vzhledem k hodině vstávání (4:00), ani nic jiného číst nezvládám.

Kromě jiného jsem zjistila pár věcí:

1) Opravdu bych nechtěla být kuřákem, nikde jinde než v novinovém stánku nezjistíte lépe, kolik takový kuřák prokouří peněz (1krabička/den). Já už to vím, je to zhruba 2000 až 3000 za měsíc, což myslím, že je vzhledem k velikosti příjmu v téhle republice celkem moc. :O

2) Zjistila jsem, že lidé mohlou být závislí i na časopisech a novinách. Snad to ještě není můj případ, i když také koupím, kde co. :D...Ale....když si někdo chodí každý den pro dva novinové bulvární plátky a k tomu dva časopisy, je to pochybné, a když vám pak udělá scénu, jaktože na něj nevyzbylo jeho "Aha", musíte se smát a zároveň víte, že tohle závislost je! :D

...Kromě bulvárních časopisů a novin jsem si přečetla i pár zajímavých článků. Například mě zaujal článek o slečně, která vytvořila kolekci retro šatů na počest její babičce.:) A protože já tenhle styl miluji, nemohla jsem se vynadívat. Vy se můžete kouknout také a to na: www.lazyeye.cz

A protože jsem celý týden vlastně jedla jenom tu sekanou a saláty :P nic jsem víceméně nevařila... proto žádný recept nepřidávám :P zato fotku úžasných šatů nebo vlastně sukně, co chci, ano. Jsou právě ze stránky www.lazyeye.cz

V druhé polovině srpna jsem slavila svátek. V tom by žádný problém a zádrhel nebyl. Doma slavíme poměrně často, rádi a kdesi cosi. Jediný problém je v tom, že mě jak mamka, tak přítel před svátkem, narozeninami nebo Vánocemi poměrně sledují, poslouchají a do své mozkové databáze si ukádají každou moji zmínku o tom, co se mi líbí nebo co bych chtěla.

Nechápete, kde je problém? Že byste byly rády, kdyby vás přítel takhle poslouchal a plnil vám každé vaše přání? Opravdu za tohle jsem ráda, to mi věřte.

Problém je pouze v tom, že si oba - jak přítel, tak maminka pamatují a hlavně kupují stejné věci! Jen pro představu: poslední Vánoce: dvakrát myš k notebooku a nyní svátek: dvakrát Ipod...plus jéé ty jsi dostala tuhle kabelku? Tu jsem ti taky chtěla ještě koupit...:D

...kromě jiného jsem dostala také kuchařku od Dity Pecháčkové, je jedním slovem úžasná, krásné fotky, skvělé recepty. proto ji doporučuji a určitě si ji kupte a vařte!

Já vařila svoji jednu z nejoblíbenějších polévek: Rajčatovou..jediný problém je, že díky přebytku rajčat ji vařím téměř každý týden

alespoň jednou, začínám mít z rajčat vyrážku :o  :D

Rajčatová polévka

10 - 12 rajčat / 2 plechovky rajčat

1/2 l zeleninového vývaru

sůl, pepř, bobkový list

cibule, 4 stroužky česneku

kysaná smetana

sýr - eidam

toastový chléb

Postup:

Nejdříve si nakrojíme rajčata do kříže, spaříme, oloupeme a nakrájíme na kousíčky. Nakrájíme si cibuli a česnek. Uvaříme si zeleninový vývar nebo vyndáme již dříve připravený z mrazáku nebo použijeme bujon v kostce, pokud toto nemusíte a čas nemáte, lze polévku dochutit jenom solí a pepřem.

Nakrájenou cibuli a 2 stroužky česneku si osmahneme na másle, když cibule zesklovatí a česnek provoní místnost, přidáme rajčata, vzápětí vývar nebo převařenou vodu, bobkový list, osolíme opepříme a 20 minut necháme probublávat. Po 20 minutách vyndáme bobkový list a polévku rozmixujeme tyčovým mixerem, popřípadě ještě dochutíme solí nebo pepřem.

Opečeme toastový chléb a nastrouháme sýr. Do polévky před podáváním přidáme lžíci zakysané smetany na dochucení.

Mňam :P

Proč i já začínám psát blog?

1) Protože miluji polévky. Tím se vlastně hned dostávám k názvu blogu. Odmala mi babička totiž říkala, že jsem prostě její "polívková holka" a i moje první vzpomínka z dětství se vztahuje k polévce: sedím u babičky v kuchyni a jím rýžovou polévku, co jím, já přímo hltám, abych ji snědla než se babička vrátí z pokoje, kde uklízela (až po letech jsem zjistila, že mě samozřejmě celou dobu pozorovala, jestli jím).

Mám ráda všechny druhy a typy polévek a mým jediným problémem je fakt, že kvůli tomu, jak je mám ráda, jsem i těm horším někde v hospodě nebo bufetu schopná leccos odpustit a nakonec sním téměř jakoukoli jen abych ten den opět měla polévku. A protože jich i spoustu sama vařím a přátelé si říkají o recepty a mě nebaví jim to vypisovat každému zvlášť, blog je pro mě ten nejlepší způsob.

2) Protože miluji babiččinu kuchyni a její old school recepty. Vaří famozně a já se snažím naučit se od ní všechny pochoutky a mít to někde přehledně napsané.

3) Protože mě baví pozorovat lidi kolem mě. Pozorovat je na ulici, v tramvaji, u vody, v kavárně, co jedí, jak se tváří, přemýšlet jesli pracují nebo studují, jsou sami nebo zadaní, na co asi myslí...

Znáte tu situaci, kdy sedíte v tramvaji a dvě kamarádky za vámi rozebírají nějakou situaci nebo událost? A vy posloucháte aniž byste vlastně chtěla? Tak přesně tohle mě baví. Možná trochu ujeté, možná ne, ale řekněte, kdo tohle nedělá? :) ..no můj přítel ale očividně ne, protože o mě říká, že jsem přehnaně zvědavá, já tvrdím, že jsem přiměřeně zvídavá, no ne?

Strašně ráda také pozoruji co známí i neznámí lidé okolo mě zrovna čtou za knihy. Je to pro mě zdroj nekonečné inspirace pro vlastní čtení. Ale všimli jste si někdy také toho, že odborné nebo jiné kvalitní knihy, popřípadě cizojazyčné, lidé do papíru nebalí, za to nějaké románky a podobně téměř vždy jsou zabaleny v novinách? :) Já ano :)

To vše mě baví a zajímá, pokud vás také, čtěte i další příspěvky.

P.s. Na poprvé přidávám hned recept na něco jiného než na polévku, ale teď v létě je moučníkům a dezertům ráj, tak proč ne:) "Vyšťourala jsem ho v nějakém čísle Apetitu, a trochu ho upravila :)

Jablečný koláč se smetanou

Na náplň:

1kg jablek nebo hrušek
100g moučkového cukru
500 ml smetany ke šlehání ( já ji použila polovinu a stačilo to)

na těsto:
250g hladké mouky
125g másla
1 vejce a 2 žloutky
80g krupicového cukru

Jablka oloupat, zbavit jadřinců, rozpůlit a pak nakrájet na slabé plátky, v míse se smíchají s moučkovym cukrem, polovinou smetany( 250 ml) a nechá se vše odpočinout, nejlepší by bylo přes noc, já to ale nechala hodinu a taky to tak šlo :)

Mouku vysypat na vál, uprostřed vytvořit důlek a do něj vsypat krupicový cukr, máslo, vejce a 1 žloutek, rychle zpracovat na těsto a poté z něj oddělit třetinu. Zbývající 2/3 těsta rozválet dokulata na půlcentimetr vysokou placku, touto těstovou plackou vyložit dortovou formu, tak aby 2 centimetry po obvodu spodku přesahovaly, poté na dno nasypat jablka se smetanou, zbylou 1/3 těsta také vyválet na placku a přikrýt tím jablka. Po krajích se obě části těsta pomalu spojí, aby nikde nic nevyteklo. Doprostřed těst se udělá dírka asi 1 cm, aby mohl ucházet vzduch, potře se to zbývajícímm žloutkem a  peče se 30 minut na 170 stupňů. Nakonec by se do koláče tou dírkou měla vlít ještě druha smetana,ale ja uz to nedělala...Nakonec se to posype moučkovým cukrem. Lepší je to nechat vychladnout, aby to trochu stuhlo :))

A na tyto prosluněné letní dny doporučuji knihu od Lindsey Kelkové: Zbožňuji Paříž :)

Dnes byl spuštěn náš nový blog. Prosím sledujte jej, budeme se snažit přinášet vždy aktuální informace. Číst zprávy tohoto blogu je možné i přes RSS kanál.